Archive for the ‘Beneficient’ Category

Byli jsme generálním partnerem konference Trust & Wealth Management 2018.

Pondělí, Prosinec 3rd, 2018

Společnost Svěřenská správa s.r.o. se stala organizátorem a generálním partnerem druhého ročníku konference Trust & Wealth Management. Konference proběhla dne 28. listopadu 2018 v Grandior Hotel Prague a zúčastnilo se jí celkem 120 posluchačů. O své zkušenosti a názory se s účastníky konference podělilo osm předních evropských odborníků z oblasti svěřenských fondů a Wealth Managementu.

Nosným tématem konference byla dosavadní praxe a zkušenosti se svěřenskými fondy a know-how z oblasti trustů, správy majetku a plánování bohatství.

Přečtěte si více k tématu.

 

Zahraniční pohled na aktuální vývoj svěřenských fondů v ČR.

Středa, Únor 21st, 2018

William Swadling, MA (Oxon), LLM (Lond), který je profesorem v oboru majetkové právo a členem Brasenose College na Oxfordské univerzitě Vám v tomto krátkém video rozhovoru přiblíží svůj pohled na aktuální vývoj svěřenských fondů a jejich budoucnost v ČR. Prof. Swadling navštívil v říjnu 2017 i Českou republiku a vystoupil na konferenci Trust & Wealth Management.

Video rozhovor můžete shlédnout kliknutím zde.

7 životních situací, při kterých vám dobře poslouží svěřenský fond

Úterý, Listopad 14th, 2017

Svěřenské fondy jsou v českém právním světě pořád ještě relativní novinkou. Ačkoli jsou často spojované s řešením situací v oblasti obchodních vztahů, například s předáváním firem nástupcům, mají mnohem širší využití.

Historické události a okolnosti vzniku svěřenských fondů z nich původně vytvořily nástroj, jehož hlavním účelem je ochrana majetku. Následný vývoj a judikaturní precizování, především ve Velké Británii, zemi jejich původu, ale ukázaly, že svěřenské fondy mohou plnit i další účely. Svoji původní podstatu tak už dávno překonali.

Dnes můžeme jejich využití sledovat jak v soukromé, tak v korporátní sféře. K jejich hlavnímu účelu, kterým je ochrana majetku, můžeme přidat, ochranu zájmů beneficientů, naplnění vůle zakladatele nebo sociálně vzdělávací aspekty s významným pozitivním dopadem pro společnost.

První okruh cílů přímo souvisí s majetkovou hodnotou, která je vyčleněna do svěřenského fondu, kdy motivací zakladatele pro založení svěřenského fondu je ochrana tohoto majetku, zajištění jeho celistvosti nebo řádné a efektivní správy.

Svěřenské fondy mohou být využity při zajištění ochrany majetkových hodnot proti nežádoucím vlivům a rizikům.

Konkrétně zajišťují ochranu majetku před:

  • lehkovážným nebo rozmařilým nakládáním,
  • neuvážlivým, chybným nebo delikventním chováním,
  • rozdrobením z důvodu rozdílných názorů,
  • potenciálními věřiteli,
  • nežádoucími dědici,
  • snahou o zmocnění nebo ovládnutí,
  • riziky z provozu podnikání,
  • propadnutím státu,
  • neblahými důsledky rozvodového řízením,
  • nekvalifikovanou správou nebo nízkou efektivností.

V případě druhého okruhu cílů není v samém centru zájmu zakladatele majetek, ale prostřednictvím svěřenského fondu sleduje jiné záměry, jako je například ochrana zájmů a životních potřeb beneficienta, distribuci majetku, naplnění jím stanovených podmínek, zajištění diskrétnosti vlastnictví, naplnění jeho posmrtné vůle.

Další účely vzniku svěřenských fondů

  • Ochrana zájmů a životní potřeb beneficientů
  • Ochrana rodinných vztahů v důsledku majetkových sporů
  • Zapojení a výchova majetkového nástupce
  • Dosažení rovnocenného rozdělení majetku mezi pozůstalé
  • Přiznání různých práv oprávněným osobám
  • Ochrana před náklady nebo riziky spojené s držbou majetku
  • Realizace dobročinné a charitativní aktivity
  • Odvrácení propadnutí majetku státu z důvodu absence zákonného dědice

Přečtěte si také: 6 věcí, které byste měli zvážit před založením svěřenského fondu

A teď už konkrétněji.

Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že svěřenské fondy jsou flexibilní právní nástroj, který můžete aplikovat při řešení různých životních situací nejen v obchodních vztazích, ale také uvnitř rodiny, například v souvislosti s dědictvím nebo uchováním majetku dalším generacím.

Každý svěřenský fond je svým způsobem unikátní. Řídí se takzvaným statutem, dokumentem, o jehož obsahu rozhoduje zakladatel svěřenského fondu. Trust, jak se svěřenskému fondu říká v zahraničí, tak lze aplikovat doslova na každou životní situaci.

My jsme jich tentokrát vybrali 7 a postupně si je představíme.

Zachování rodinné firmy pomocí trustu

Podnikatelé, kteří začali v 90. letech tvrdě pracovat a vybudovali úspěšný rodinný podnik, nyní stojí před otázkou nástupnictví. Podle mnohých expertů je vhodné řešit otázku „co bude dál s firmou“ mezi 50. až 60. rokem života. Může se stát, že děti zakladatele firmy si budují jinou úspěšnou kariéru a na řízení podniku nemají předpoklady nebo chuť. Celoživotní dílo nemusí s odchodem majitele do důchodu zaniknout. Vhodným nástrojem je právě svěřenský fond. Správce svěřenského fondu zajistí profesionální řízení firmy a generovaný zisk bude rozdělovat mezi beneficienty, například děti nebo vnoučata majitele firmy. Ten může ve statutu svěřenského fondu stanovit i podmínky, kdy bude zisk z firmy beneficientům vyplácen (například musí žít řádný život, pečovat o zakladatele firmy ve stáří, nesmí propadnout alkoholu apod.)

Ochrana rodinného majetku před exekucí

Někteří lidé jsou úspěšní ve svém oboru, ale to neznamená, že se vždy vyhnou rizikům, která nemusí mít zcela pod kontrolou. Příkladem jsou profesionálové, podnikatelé nebo investoři, kteří si půjčili peníze na nový projekt a chtějí svůj majetek ochránit před případnou exekucí. Do svěřenského fondu mohou vyčlenit například rodinný dům, investiční portfolio, akcie nebo sbírku umění. V případě, že by zbankrotovali nebo na ně byla uvalena exekuce, bude majetek, jenž se stal součástí svěřenského fondu, chráněn. Rodina tak nepřijde o střechu nad hlavou nebo bude zajištěna díky příjmu z investičního portfolia.

Spravedlivé dědictví v rozvětvené rodině

Rodinné situace nejsou vždy jednoduché. V rodině může být více potomků z různých manželství. Svěřenský fond je vhodný nástroj, který umožňuje rozdělení dědictví a předání majetku potomků, které zakladatel trustu sám určí (aniž by se musel spoléhat na dědické řízení). Jinak řečeno, do svěřenského fondu vloží jeho zakladatel majetek, například rodinný dům, akcie firmy nebo pozemky, určí způsob užívání majetku a také beneficienta, který bude z výnosů těžit. Ve statutu fondu může zakladatel stanovit i další podmínky, například že v rodinném domě dožije. Svěřenské fondy se tak mohou stát nástrojem, který předejde třenicím a soudům o majetek po smrti jeho zakladatele. Někteří lidé používají svěřenské fondy také k tomu, aby dědictví převedli na svá vnoučata, protože z jakéhokoli důvodu chtějí obejít své děti. Majetek v takovém případě vyčlení do trustu, určí správce, který se o něho postará do doby, jež je stanovena ve statutu svěřenského fondu (například plnoletost, dostudování vysoké školy apod.).

Trust jako nástroj správy výživného

Svěřenské fondy mohou posloužit jako účinný nástroj správy výživného určeného k tvorbě úspor. Výhodou svěřenského fondu je v tomto případě flexibilita práva i to, že povinnosti všech zúčastněných stran mohou být v rámci naplnění zásady dispozitivnosti nastaveny tak, aby byl respektován nejlepší zájem dítěte (obmyšleného), a zároveň poskytují dostatečnou jistotu oběma rodičům, že prostředky dítěte nebudou zneužity. Přečtěte si více k tématu.

Svěřenský fond pro zaměstnance

Svěřenské fondy je možné využít i jako formu netradičního benefitu pro zaměstnance. Ve statutu fondu jeho zakladatel stanoví podmínky, při jejichž splnění bude pracovníkovi vyplacena například měsíční nebo roční odměna. Tak bude své zaměstnance motivovat k výkonu a zároveň například sledovat i své ekonomické cíle. Výhodou je, že budou stanoveny konkrétní a objektivní podmínky, kdy bude benefit vyplacen.

Trusty jako investiční nástroj

Motivem k založení svěřenského fondu může být i dosažení investičních cílů. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že trusty přináší zakladatelům svěřenských fondů diverzifikaci rizik i optimalizaci investic. Navíc zprostředkují anonymitu, kterou investoři často požadují. Umožňují také oddělit investiční majetek od majetku osobního a ochránit ho tak před případným neúspěchem.

Svěřenský fond místo nadace

Lidé, kteří shromáždili majetek a jsou úspěšní ve svém oboru, se zpravidla zapojují do společensky prospěšných projektů. Také v tomto případě umí dobře posloužit svěřenský fond, který umožňuje vyčlenit část majetku například pro charitativní účely. Trust bývá sám o sobě často přirovnáván k jisté formě nadace, rozdíl je v zejména v tom, že nadace je na rozdíl od svěřenského fondu právnickou osobou. Využití trustů ke společensky prospěšným účelům, podpoře umění nebo sportu, není ve světě novinkou. Záleží jen na zakladatelích trustů, jak k situaci přistoupí – mohou například podporovat nadané studenty nebo umělce, kteří po splnění konkrétních podmínek obdrží určitou finanční sumu.

Jaký bude váš svěřenský fond?

Kolik svěřenský fondů, tolik účelů. My jsme tentokrát vybrali 7 životních situací, které trusty pomáhají řešit. Pokud jste v situaci, kdy přemýšlíte nad založením svěřenského fondu, vaše první kroky by měly vést za svěřenským poradcem nebo správcem, který vám pomůže definovat účel a záměr vašeho trustu.

Více informací na: www.sverenska-sprava.cz

KONFERENCE – TRUST & WEALTH MANAGEMENT 2017

Středa, Srpen 30th, 2017

Do Prahy se v říjnu sjedou špičky z oboru svěřenských fondů a wealth managementu

  • I když jsou svěřenské fondy a wealth management důležitou součástí plánování bohatství, v Česku zatím odborníci nenajdou odpovídající vzdělávání.
  • Mezioborová konference Trust & Wealth management 2017 je první událostí svého druhu v České republice, která komplexně zahrne obě témata.
  • Na akci vystoupí šest expertů, tři z nich přijali pozvání ze zahraničí. Hovořit budou o tématech, která budou měnit způsob správy a ochrany majetku.

Svěřenské fondy, stejně jako obor wealth management, který do České republiky proniká za zahraničí, nastolily nová témata prolínající se napříč ekonomikou, právem a dalšími obory. „Objevuje se hodně poradců, kteří se snaží těžit z nového oboru wealth managementu, ale přejímají především názvosloví, aniž by uměli naplnit jeho obsah. Svěřenské fondy jsou také relativně novým tématem, které zasahuje řadu oblastí a s wealth managementem se prolíná. Proto jsme se rozhodli obě témata na konferenci propojit,“ říká Pavel KolářKomory svěřenských poradců a správců, která konferenci organizuje.

Témata, která budou utvářet a měnit trh

Program konference Trust & Wealth management 2017 je koncipovaný tak, aby zaujal profesionály napříč obory, ať už z oblasti finančních služeb nebo práva. Organizátoři akce vybrali z oboru svěřenských fondů a wealth managementu nejzajímavější témata, která budou utvářet trh a měnit způsob správy a ochrany majetku v České republice.

Na konferenci jsme pozvali renomované české i zahraniční řečníky, kteří jsou uznávanými kapacitami v oboru. Například Jan van Bueren ze Švýcarska představí podstatu a rozsah služeb wealth managementu, o správě trustů a osobního bohatství bude hovořit Francouz Emmanuel Sur. Z českých expertů vystoupí profesor Luboš Tichý, jenž se zmíní o svěřenských fondech a příležitostech, které přináší,“ dodává Peter Kováčik, spoluorganizátor konference.

9 hodin programu, networking a autogramiáda

Záměrem této jedinečné konference je předat profesionálům z oboru financí a práva poslední novinky a trendy z oblasti svěřenských fondů a wealth managementu. „Role poradce a svěřenského správce znamená více než pouhý obchodní vztah s klientem. Má významný vliv na kvalitu života. Věříme, že konference pomůže českým odborníkům najít odpovědi na otázky, které se s novými obory logicky objevují,“ uvádí Pavel Kolář.

Konference Trust & Wealth management 2017 proběhne 12. října 2017 v Top Hotelu Praha na pražském Chodově. Připraveno je celkem 9 hodin nabitého programu. Na účastníky čeká prvotřídní servis srovnatelný se zahraničním standardem. „Připravený je výborný catering, samozřejmostí je simultánní tlumočení. Prostor bude na networking nebo autogramiádu knihy Svěřenský fond a Trust v mezinárodním srovnání, kterou účastníci dostanou jako dárek. Firmy si mohou zakoupit celé banketní stoly označené logem jejich firmy,“ upřesňuje Peter Kováčik.

Pro více informací a registraci na konferenci klikněte ZDE.

Svěřenské fondy jako ochrana majetku: Proč s nimi ve strategii počítat?

Středa, Červen 28th, 2017

Je naprosto přirozené přemýšlet nad ochranou majetku. Cesta k jeho nabytí je mnohdy dlouhá a náročná. V některých rodinách se na budování bohatství podílely celé generace. Život ale přináší různá rizika a někdy stačí málo, aby byl majetek nenávratně ztracen. Účinným nástrojem ochrany majetku jsou svěřenské fondy, s nimiž je proto vhodné ve strategii počítat.

Mezi základní pilíře plánování bohatství, které směřuje k ochraně majetku, patří u wealth managementu identifikace rizik a hledání způsobů jejich ošetření. Můžete se setkat s celou řadou rizik, ale vždy je lze rozdělit mezi dvě základní.

  • Vnější rizika přicházejí z okolního prostředí. Typickým příkladem jsou snahy o právní zmocnění se vašeho majetku.
  • Vnitřní rizika bezprostředně souvisí se správou svěřeného majetku, jako je delikvence nebo chybná rozhodnutí správce.

Kde je majetek, tam jsou i rizika. Proto jednotlivci, rodiny nebo podnikatelské subjekty používají celou řadu metod ochrany majetku, aby tato rizika eliminovali nebo omezili jejich vliv na vytvořené bohatství.

Trust legálně zatajuje majetek

Velmi účinným nástrojem, který se pro účely ochrany majetku při plánování bohatství dlouhodobě využívá, jsou trusty. Ty byly do českého právního prostředí zavedeny v roce 2014 pod názvem svěřenské fondy. Největší zkušenosti s tímto způsobem ochrany majetku mají rezidenti ve Velké Británii, kde se trusty coby nástroje ochrany majetku využívají již od 12. století. Nelze také opomenout skutečnost, že trusty vznikly právě kvůli ochraně majetku.

Svěřenský fond umožňuje zákonným způsobem utajování majetku (aktiv) bez zapojení nekalých nebo podvodných praktik.  Majetek je možné prostřednictvím trustů izolovat od jeho původního vlastníka a tím ho ochránit před riziky, jimž zakladatel fondu čelí.

V případě odvolatelného svěřenského fondu to může být jen po dobu nezbytně nutnou, kdy rizika bezprostředně hrozí, nebo se může jednat o trvalý stav, kdy se pro tyto účely založí neodvolatelný svěřenský fond. I přesto, že využijete svěřenský fond coby součást vaší strategie ochrany majetku, tak svoji funkci nemusí splnit.

Kdy svěřenský fond ochrání majetek?

Proto je na místě otázka: za jaké podmínky splní svěřenský fond svůj účel? Co je klíčem k úspěchu?

V současné době, kdy kolem panuje ekonomicky nestabilní klima, se každý občan České republiky může setkat s rizikem postihu svého majetku exekucí. Nemusí se jednat o jeho vědomou delikvenci, ale třeba jen o souhru několika nevhodných faktorů.

U podnikatelů jsou rizika o to větší, že ručí celým svým majetkem a rizika z provozu podnikání se mohou přenášet i na soukromé jmění, které je základem jistot a zabezpečení rodiny. Riziko postihu majetku exekucí je jedna ze situací, před kterou lze velmi efektivně majetek ochránit za využití svěřenského fondu.

  • Aby se svěřenský fond stal účinným nástrojem ve strategii ochrany majetku, tak musí být založen jako prevence a majetek do něj musí být vložen v době, než dojde k pohledávce nebo závazku, na základě kterého by věřitelé uplatňovali svá práva.

Pokud by byl svěřenský fond založen v momentě již existujícího sporu jako snaha krátit práva věřitelů, tak by zcela jistě svoji funkci nesplnil. Při zvažování, zda svěřenský fond využijete ve tvorbě strategie ochrany vašeho majetku je proto nutné brát ohled na všechny okolnosti.

Svěřenský fond jako nejúčinnější ochrana majetku

Při tvorbě celé strategie ochrany vašeho majetku může být svěřenský fond jedním z hlavních pilířů celého konceptu. Desítky, a v některých jurisdikcích i stovky let, využívání trustů prokázaly, že tato řešení obstála i významné geopolitické změny a svoji funkci ochrany majetku splnily i mezigeneračně.

Vaše obchodní podíly, peněžní obnosy, nemovitosti, cenné papíry, to vše je forma aktiv, která podléhá specifickým druhům rizik. Při úvahách jaký druh majetku držet prostřednictvím svěřenského fondu je vhodné využít profesionálního svěřenského poradce nebo správce. Ten vám díky situační analýze sestaví zprávu o vhodnosti založení svěřenského fondu, která vám jednotlivá rizika popíše a porovná jejich ošetření prostřednictvím trustu oproti jiným způsobům ochrany majetku, které se nabízí.

Ochrana a růst vyčleněného majetku

V případě využití svěřenského fondu zůstává majetek ve své původní podobě, ale díky tomu že de-facto nikomu nepatří (je vyčleněn do svěřenského fondu), tak je chráněný a neporušený může díky řádné péči správce růst a nabývat na hodnotě.

I když k tomuto majetku pozbudete vlastnická práva, tak dobře navržená konstrukce svěřenského fondu, vám umožní neztratit nad tímto majetkem vliv a ochránit ho pro finanční budoucnost své rodiny nebo blízkých.

Autor: Pavel Kolář – člen kontrolního výboru | Svěřenská správa

Je rizikové životní pojištění nedostatečné? Z pohledu Wealth managementu ano

Čtvrtek, Květen 11th, 2017

Na mysl každého rodiče alespoň jednou za život přijde palčivá otázka: Co by se dělo s mým dítětem v případě mého úmrtí nebo nemohoucnosti a jak by bylo pro další život finančně zabezpečeno? Na toto trápení vám finanční poradce předepíše lék – rizikové životní pojištění. Je takové řešení ale dostačující? A splnilo by rizikové životní pojištění v reálné praxi svou úlohu?

Téma krytí rizik proti ztrátě přijmu v důsledku neblahého zdravotního stavu je snad první lekcí ve vzdělávacím manuálu každého finančního poradce. Jedním ze způsobu ošetření těchto rizik, je podle zvyklostí v České republice využití komerčního produktu v podobě rizikového životního pojištění.

Pojistka jen jako generátor finančního obnosu

Proč Wealth management jako profesní disciplína obsahující i finanční plánování vnímá toto řešení jako nedostačující a v konečném důsledku nemusí žádanou situaci zákazníka řešit?

Pokud má rodič v životním pojištění sjednáno riziko svého úmrtí, v jehož případě je dítěti vyplacen jednorázový finanční obnos, tak Wealth management by se na tento moment nedíval jako na pojistnou událost, ale jako na formu majetkového nástupnictví. Z této podstaty je nutné řešit všechny aspekty nabytí tohoto finančního majetku a ne pouze výši vyplaceného finančního obnosu, tak jak to bývá u finančních poradců obvyklé.

Obecné finanční poradenství se zabývá jen parametry produktu, jako jsou sjednaná rizika, výše plnění z nich plynoucí, nákladovost nebo nastavení pojistných podmínek. Oproti tomu Wealth management významně překračuje rámce sjednaného produktu. Řeší všechny aspekty nabytí finančního jmění od daňových konsekvencí přes způsob správy majetku nebo právní garanci, že účel, pro který má majetek sloužit, bude za všech životních okolností naplněn.

Rizikové životní pojištění proto není jako produkt sám o sobě řešením, jedná se pouze o generátor finančního obnosu v případě úmrtí rodiče a je jedním dílkem z celého balíku nutných opatření.

Otázky spojené se zabezpečením dítěte

Pokud je ambicí rodiče majetkové zabezpečení dítě v případě úmrtí rodiče, tak samotná výplata finančního obnosu toto nezaručuje. Můžeme vyjmenovat celou řadu okolností, které mohou tento záměr zmařit. Od marnotratného zacházení s nabytým majetkem, přes snahy třetích stran o jeho zmocnění, až po chybná rozhodnutí opatrovníka, který nakládá s majetkem do doby svéprávnosti dítěte.

Ve fázi životního cyklu, kdy je ještě dítě nesvéprávné, by si měl rodič položit řadu otázek:

  • Kdo a jakým způsobem bude spravovat majetek plynoucí z pojistného plnění do doby zletilosti dítěte?
  • Jak bude zajištěno, že plody, výnosy nebo majetek samotný bude skutečně využit ve prospěch dítěte?
  • Jak bude ošetřeno to, aby se špatná rozhodnutí nebo delikvence opatrovníka nepromítala do majetkové podstaty, kterou následně dítě převezme?

Aby mohl kvalifikovaný poradce nebo Wealth manager dodat zákazníkovi odpovědi v podobě funkčního řešení, které pokrývá celou řadu situací, tak musí pochopitelně spolupracovat s profesionály z různých souvisejících oborů.

Svěřenský fond majetkově zabezpečí dítě

Jedním z těchto oborů je trust „průmysl“, který se v zahraničí využívá pro řešení běžných životních situací. V České republice je známe pod názvem svěřenské fondy a do českého právního řádu byly úspěšně zavedeny až v roce 2014.

Svěřenský fond je právní forma ochrany a správy majetku, kterou lze využít v mnoha životních situacích, a jedním z nich je i účel majetkového zabezpečení dítěte v případě úmrtí rodiče. Svěřenský fond lze založit za života nebo může vzniknout smrtí rodiče. V takovém případě je v pojistné smlouvě uveden jako obmyšlená osoba svěřenský fond, nebo správce, a to podle přípustné metodiky jednotlivé pojišťovny.

V případě pojistné události je pojistné plnění v podobě finančního obnosu automaticky převedeno do svěřenského fondu. Ten má ve svém statutu přesně specifikován způsob správy majetku i podmínky plnění dítěti, na což dohlíží rodičem pověřený správce, který musí tyto podmínky bezezbytku dodržet. Tímto má rodič garantováno, že jeho dítě bude skutečně zabezpečeno i v případě finanční negramotnosti nebo nemohoucnosti a majetek tak bude ochráněn i spravován výlučně v jeho prospěch.

Krytí výloh v případě nemohoucnosti

Svěřenský fond může být strukturován libovolným způsobem a svoji funkci může plnit v kombinaci s životním pojištěním i v dalších situacích než jen úmrtí rodiče. Dalším příkladem využití svěřenského fondu v souvislosti s rizikovým životním pojištěním je situace, kdy má člen rodiny ve své pojistné smlouvě sjednány rizika související s nemohoucností nebo nesvéprávnosti. V případě vzniku této události, kdy je upoután na lůžko a zdravotní stav mu neumožňuje svobodné rozhodování, tak je v běžných situacích odkázán na vůli i finanční možnosti rodiny.

V případě kombinace se svěřenským fondem a vznikem této události je pojistné plnění v podobě finančního obnosu automaticky převedeno do svěřenského fondu, ze kterého budou dle jeho dřívější vůle kryty všechny finanční výlohy. Rodina je tak ušetřena jakékoliv starosti a poškozený má jistotu, že má po celou dobu zajištěnou adekvátní péči odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Tak jak si to stanovil ve statutu svého svěřenského fondu.

Autor: Pavel Kolář – člen kontrolního výboru | Svěřenská správa

Proč si vybrat profesionálního svěřenského správce.

Pondělí, Říjen 17th, 2016

Proč si vybrat pro svůj svěřenský fond profesionálního svěřenského správce.

Pokud jste se rozhodli pro správu svého majetku prostřednictvím svěřenského fondu, tak ji můžete realizovat vlastními silami nebo si najmout profesionálního svěřenského správce. Tedy někoho, jehož podstata povolání je správa cizího majetku.

Jaké jsou výhody profesionální správy a proč byste si ji měli vybrat?

Zákonodárný sbor zvolil v České republice pravidla pro výkon funkce svěřenského správce jiná, než je v rámci některých jurisdikcí Evropského hospodářského prostoru obvyklé. Zatím co ve Francii mohou být fiduciárním správcem (ekvivalent svěřenského správce) pouze banky, pojišťovny, investiční společnosti nebo advokáti, tak v České republice se svěřenským správcem může stát jakákoliv svéprávná osoba.

Zákon v ČR totiž neklade na funkci svěřenského správce, „ani na profesionálního“, žádné kvalitativní nebo profesní nároky. Tento fakt ovšem může znamenat pro zakladatele svěřenských fondů i jejich majetek značné riziko v podobě selhání lidského faktoru při správě cizího majetku. Cesta jak se tomuto riziku vyvarovat je profesionální správa vašeho svěřenského fondu s možností dohledu nad činností profesionálního správce. Systém vzájemné odpovědnosti zabrání případné delikvenci správce a několika úrovňová kontrola eliminuje chybná rozhodnutí, která by měla neblahý vliv na majetek vašeho svěřenského fondu.

Zúčastněte se největšího průzkumu mezi finančními profesionály v ČR a vyhrajte
certifikační kurz svěřenského poradce a správce v hodnotě 15.800 Kč.

Role svěřenského správce si přeci jen od svého vykonavatele žádá nejvyšší odbornou i morální kvalitu, proto patří k vrcholné disciplíně správy cizího majetku, a i ve finančních službách je doménou pouze skutečných profesionálů.

Společnost Svěřenská správa s.r.o. po vzoru zahraničí nastavuje a zavádí v ČR vysoké standardy kvalifikace, etického chování pro profesionální svěřenské správce. Od 1.1.2016 poskytuje jako jediný subjekt v ČR služby důvěryhodné certifikační autority, která zajišťuje přípravu a metodiku výkonu činnosti profesionálních správců dle platné legislativy i zahraničních standardů.

Cílem těchto kroků je ochrana zakladatelů svěřenských fondů jako zákazníků a zajištění důvěry v institut svěřenského fondu. Společnost Svěřenská správa se při nastavování standardů pro výkon funkce profesionálního správce, se kterými spolupracuje, inspirovala v Lichtenštejnsku Zákonem o svěřenských správcích. Lichtenštejnsko klade Zákonem Treuhändergesetz vysoký důraz na jejich vysokou úroveň dovedností, pokud má u nich výkon svěřenské správy představovat profesionální podnikatelskou činnost.

Jaké jsou kvalitativní standarty profesionálních správců v Lichtenštejnsku?

  • Doložení důvěryhodnosti formou výpisu z rejstříků
  • Osvědčení o vzdělání formou doložení vysokoškolského diplomu právního nebo ekonomického směru nebo doložení certifikátu vládou uznávaného školení
  • Doložení praxe, která musí trvat min. 3 roky na hlavní pracovní poměr, z toho min. 1 rok v roli asistenta certifikovaného svěřenského správce.
  • Absolvování státní zkoušky, která se skládá z písemné a ústní části. Zkouška obsahuje účetní a auditorské činnosti, obchodní, občanské, daňové právo a finanční plánování.
  • Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu činnosti nejméně na 1 milion CHF pro každou škodní událost a 2 miliony CHF za všechny události v roce
  • Provozovna, která musí splňovat podmínky pro důstojný výkon této profese
  • Aktivní licence, která představuje komplexní soubor opatření
  • Uvedení v centrálním registru svěřenských správců
  • Povinnost používat titul správce a dodržovat kodex chování

Přečtěte si také: Kdo je to svěřenský správce a jaké jsou jeho hlavní úkoly.

Jak je to se správci v České republice?

Správcem svého svěřenského fondu můžete být i vy jako zakladatel svěřenského fondu, pokud do funkce správce jmenujete ještě jednu osobu, nebo můžete vybírat z okruhu své rodiny i v bezprostředním okolí svých známých. Největším rizikem pro váš svěřenský fond je ale právě správce samotný, proto si musíte být jisti, že vámi zvolený správce disponuje patřičnou kvalifikací, a to pro správu vámi vyčleněného majetku, ale i pro řízení svěřenského fondu a plnění všech povinností, které s jeho existencí souvisí.

V roce 2015 proběhl ve Velké Británii průzkum, ze kterého vyplynulo, že 66% zakladatelů dává přednost profesionálním svěřenským správcům. Hlavním důvodem je to, že využívají tyto profesionály i mimo vymezené oblasti, jako je správa majetku a těší se z toho, že úsudek správců, jejich znalosti i zkušenosti, obohatí a pozitivně ovlivní širší část jejich životů.

Profesionální správce může významně pomoci v těchto oblastech:

  • Detailní rozbor účelu a smyslu založení fondu
  • Sestavení celkové zprávy vhodnosti založení fondu
  • Vyhodnocení nákladů za založení a existenci fondu
  • Vytvoření finanční strategie a organizační struktury fondu
  • Formování osobního nebo rodinného poslání
  • Ujasnění priorit, cílů a sestavení statutu fondu
  • Zapojení všech členů rodiny a pochopení jejich přání
  • Komunikování obmyšleným hodnot, které jsou pro zakladatele fondu důležité
  • Diskuze s obmyšlenými nad finančními zdroji a odpovědností, která s nimi přichází

Ze studie vyplývá i to, že ti zakladatelé, kteří využívají ke správě svého svěřenského fondu profesionální správce, řeší ve svých životech mnohem méně protichůdných priorit, a s případným poklesem hodnoty jejich majetku zapříčiněným objektivní tržní situací se lépe vyrovnávají. V rodinách a vztazích takových zakladatelů existují jasné dohody o způsobu nakládání i využívání finančního bohatství a mají celkově zdravější vztah k penězům. Vyjádřili mnohem větší vnitřní klid, mají vytvořeny strategické plány a ve větším procentu dosahují finančních cílů, které jim pomohou žít život, který chtějí.

Profesionální správce dokáže brát v úvahu následující faktory, kromě všech ostatních, které jsou relevantní s ohledem na druh majetku a způsob jeho správy:

  • Očekávané daňové důsledky z investičních strategií a rozhodnutí
  • Investiční rizika a jejich řízení s ohledem na zvolenou strategii
  • Výdaje fondu a s tím související potřebu likvidity pro jejich krytí
  • Zhodnocení majetku, výše výnosu nebo příjmu z něj plynoucí
  • Volba vhodné účetní metody vzhledem k druhu majetku
  • Způsob ochrany majetku a zachování jeho hodnoty
  • Všeobecné mikro a makro ekonomické podmínky
  • Možné účinky inflace a deflace na majetek fondu

Pavel Kolář – Člen kontrolního výboru | Svěřenská správa s.r.o.

Co přinese evidence svěřenských fondů?

Středa, Srpen 3rd, 2016

Již nějakou dobu probíhá mezi poradci, svěřenskými správci i odbornou veřejností diskuze o připravované evidenci svěřenských fondů. Rozhodli jsme se proto prozkoumat připravované vládní novely zákona č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, a s tím související novelu zákona o veřejných rejstřících, která má zavést zmíněnou evidenci svěřenských fondů.

Novela totiž počítá s poměrně značnou změnou zákona č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, který má nově nést název „zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů“ (dále jen „rejstříkový zákon“). Změna se má dotknout i zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy se nově pro účely zákona o soudních poplatcích bude za veřejný rejstřík považovat i evidence svěřenských fondů.

K nejvýraznější úpravě zákona č.89/2012 Sb., Občanský zákoník, dochází u vzniku svěřenského fondu a určení obmyšleného. Nově by měl totiž svěřenský fond vznikat až dnem zápisu do evidence svěřenkých fondů. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele. V takovém případě se do evidence svěřenských fondů zapíše až po svém vzniku. Co se týče připravované změny u obmyšleného, tak jeho jmenování nebo jiné určení u svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu bude účinné až dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.

V současné době mají svěřenské fondy pouze registrační povinnost, a to centrálně u Finančního úřadu na Praze 7. Dle připravované novely zákona č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob mají mít nově odpovědnost za evidenci svěřenských fondů rejstříkové soudy, což je s ohledem na jejich dlouholetou zkušenost s vedením registrů žádoucí.

Řízení na rejstříkovém soudu ve věcech evidence svěřenských fondů má probíhat obdobně jako u ostatních subjektů, a to prostřednictvím návrhu na zápis. K podání návrhu na zápis svěřenského fondu i případné ostatní řízení bude sloužit příslušný krajský soud, do jehož obvodu spadá obecný soud určeného svěřenského správce. Oprávnění k podání návrhu na zápis svěřenského fondu do evidence bude mít určený svěřenský správce a totéž bude platit i pro případné změny, nebo výmaz v případě zániku svěřenského fondu. K účelům podání návrhů na zápis do evidence svěřenských fondů budou sloužit formuláře, jejichž podobu a náležitosti stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti. Předpokládá se, že tak jako u ostatních subjektů bude možné podávat návrhy na zápis u rejstříkového soudu v listinné i elektronické podobě.

Součástí návrhu na zápis do evidence svěřenských fondů budou muset být všechny skutečnosti, které mají být dle nového rejstříkového zákona v evidenci uvedeny a náležitě doloženy listinami.

Při prvním zápisu do evidence svěřenských fondů se uvádí:

  • Označení svěřenského fondu.
  • Účel svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána.
  • Den vzniku a zániku svěřenského fondu.
  • Identifikační číslo svěřenského fondu, které mu přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo svěřenského fondu poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.
  • Jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je svěřenským správcem, byl-li jmenován nebo jinak určen; je-li správcem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno.
  • Počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají.
  • Jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je zakladatelem; je-li zakladatelem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno.
  • Jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen.
  • Jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu; jde-li o fyzickou osobu, také datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno.
  • Údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, a popřípadě údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním.
  • Další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá svěřenský správce.
  • Den, k němuž byl zápis proveden.

Průběžně se do evidence svěřenských fondů bude také zapisovat:

  • Den zrušení nebo zániku správy svěřenského fondu, s uvedením právního důvodu.
  • Zahájení insolvenčního řízení.
  • Omezení práva nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu.
  • Prohlášení konkursu.
  • Jméno a sídlo insolvenčního správce.
  • Rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem závodu nebo jeho části nebo exekuční příkaz na prodej závodu nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, včetně důvodu rozhodnutí a právní důvod výmazu svěřenského fondu.

Do evidence svěřenských fondů se o skutečném majiteli svěřenského fondu zapíše:

  • Jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu.
  • Datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno
  • Státní příslušnost a údaj o skutečnosti, jíž je založeno postavení skutečného majitele. Skutečným majitelem se rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
  • K prvnímu zápisu i následné evidenci svěřenského fondu u rejstříkového soudu dochází také k rozšíření výčtu dokládaných listin.

Povinně se bude muset dokládat:

  • Statut svěřenského fondu.
  • Rozhodnutí o jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce svěřenského správce.
  • Rozhodnutí o zrušení svěřenského fondu.
  • Doklad o jiném důvodu skončení správy svěřenského fondu.
  • Rozhodnutí, že majetek svěřenského fondu bude převeden do jiného svěřenského fondu nebo do vlastnictví právnické osoby.
  • Rozhodnutí soudu o nahrazení původního účelu veřejně prospěšného svěřenského fondu podobným účelem.
  • Smlouvu nebo jiný doklad o zvýšení majetku ve svěřenském fondu zřízeném za soukromým účelem, k němuž došlo jinak než z výnosů majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn.

Největší obavu přinášela novela zákona ze ztráty anonymity osob, které mají vliv na existenci svěřenského fondu, zejména zakladatele a obmyšlených. V řadě životních situací má anonymita své objektivní opodstatnění a je žádoucí aby zakladatel, obmyšlený, účel založení svěřenského fondu nebo původ majetku zůstal veřejnosti utajen a přinášel zúčastněným osobám žádanou míru soukromí. Ztráty anonymity, a tím soukromí, se obávat nemusíme. Novela zákona počítá s tím, že údaje o zakladateli, obmyšleném a dalších osobách podílejících se na dohledu nad správou svěřenského fondu, se nebudou uvádět v opisech z evidence svěřenských fondů a ani se nebudou zveřejňovat. Nebudou se zveřejňovat ani údaje svěřenského správce, jako je bydliště, datum narození nebo rodné číslo. Zákon pouze vyžaduje uvedení doručovací adresy určeného svěřenského správce.

Přesto ti zakladatelé, kteří chtějí zneužít institutu svěřenského fondu ke krácení práv věřitelů nebo zakrývání své kriminální činnosti, by měli být na pozoru.

Novela zákona sice počítá s tím, že výčet skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů nebude veřejnosti přístupná a úplný opis listin podle § 3 až 5 rejstříkového zákona bude moci obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom bude mít právní zájem. Avšak Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup ke všem údajům, tedy i neveřejným.

Jakým institucím může Ministerstvo spravedlnosti poskytnout neveřejné údaje:

  • Soudu pro účely soudního řízení.
  • Orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti.
  • Správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy.
  • Zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb.
  • Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.
  • České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.
  • Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.
  • Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle jiného právního předpisu.
  • Exekutorovi pro účely exekučního řízení
  • Insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, a povinné osobě v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Je vhodné se i zmínit o ustanoveních, na které dosavadní zákonná úprava nepomyslela, jako jsou zahraniční svěřenské fondy a restrikce nebo postihy osob ve funkci svěřenského správce. Povinnost zápisu do evidence svěřenských fondů nově vznikne i pro svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, která se řídí právem jiného státu, ale působí na území České republiky.

Do evidence svěřenských fondů se o zahraničním svěřenském fondu zapíše:

  • Označení zahraničního svěřenského fondu.
  • Právo státu, kterým se zahraniční svěřenský fond řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zapsán, a číslo zápisu.
  • Účel zahraničního svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána.
  • Zapisované údaje požadované tímto zákonem u svěřenského správce.
  • Zrušení zahraničního svěřenského fondu.
  • Prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraničního svěřenského fondu a ukončení činnosti zahraničního svěřenského fondu v České republice.

V připravované novele zákona určitě zakladatelé a obmyšlení uvítají definici restrikcí v případech, kdy svěřenský správce neplní své povinnosti. V takovém případě může předseda senátu uložit svěřenskému správci pořádkovou pokutu podle § 104. Tato pokuta nepostihuje majetek ve svěřenském fondu, ale přímo jmění správce. Neplní-li svěřenský správce povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení svěřenského fondu; soud na tuto skutečnost svěřenského správce upozorní a poskytne mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Neodstraní-li svěřenský správce nedostatky ani v této lhůtě, vyrozumí soud před zahájením řízení o zrušení svěřenského fondu o této skutečnosti zakladatele, obmyšleného a další osobu oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a poskytne jim přiměřenou lhůtu k nápravě.

Výše uvedená ustanovení se budou vztahovat i na svěřenské fondy, které vznikly před účinností této novely. Přechodné období pro zápis do evidence svěřenských fondů je stanoveno na šest měsíců od účinnosti této novely. Pokud tak nebude učiněno, svěřenský fond zanikne.

I když se jedná o neustále probíhající proces legislativního schvalování, tak novela je aktuálně doporučena ze strany ústavně právního výboru ke schválení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a neočekáváme výrazné změny oproti výše uvedené podobě.

Pavel Kolář – člen kontrolního výboru Svěřenská správa s.r.o.

Je svěřenský fond pro mě?

Čtvrtek, Duben 14th, 2016

Když jsem několik měsíců po uvedení svěřenského fondu do českého právního řádu navštívil diskuzní fóra na internetu, všiml jsem si jednoho důležitého faktu. Ve většině případů se jednalo o diskuze jen odborné veřejnosti, převážně z řad právníků. Pokud se už diskuze účastnili laici, tak svěřenské fondy spojovali jen s modrou krví mocných rodin, z čehož mylně vyplývalo, že se jedná o koncept určený pouze pro bohaté.

Ponechme proto stranou jejich diskuze a pokusme se odpovědět na otázku, kterou by si po vzniku svěřenkých fondů v ČR měl položit každý Čech, a to:

Je svěřenský fond pro mě?

Mým cílem je, abyste si za pět minut dokázali odpovědět na tyto tři otázky:

  • Co je svěřenský fond?
  • Jaká je podstata svěřenského fondu?
  • Proč bych měl uvažovat o založení svěřenského fondu?

Co je svěřenský fond?

Svěřenský fond je speciální typ entity bez vlastníka, která je držitelem majetku ke stanovenému účelu nebo ve prospěch jiné osoby, skupiny či organizace. Existují různé typy svěřenských fondů, které můžeme rozdělit dle účelu jejich vzniku nebo použití. Řídí se tzv. statutem, který upravuje jejich fungování a způsob nakládání s vyčleněným majetkem, a ze své podstaty je tedy každý fond jedinečný.

Obecně řečeno, všechny svěřenské fondy mají tři důležité strany, které mají vliv na jejich existenci:

  1. Zakladatel (Settlor):To je člověk, který založí svěřenský fond, do kterého vyčlení jím zamýšlený majetek (hotovost, cenné papíry, nemovitost, umění, vlastní podnikání nebo cokoliv jiné hodnoty), a kdo rozhoduje o podmínkách, za kterých bude majetek řízen nebo užíván určenou osobou.
  1. Obmyšlený (Beneficient): Toto je osoba, ve prospěch které byl svěřenský fond zřízen. Záměrem je, aby aktiva ve fondu, „i když mu nepatří“, byla řízena takovým způsobem, který mu bude ku prospěchu, podle specifických podmínek stanovených zakladatelem svěřenského fondu.
  1. Správce (Trustee): Svěřenský správce je osoba, která přijala pověření zakladatele svěřenského fondu k jeho správě. Je to právě svěřenský správce, se kterým zakladatel dlouhodobě spolupracuje a očekává podporu při založení svěřenského fondu, a co je nejdůležitější, jeho kvalifikovanou správu. Jeho hlavním úkolem je svědomitě vykonávat funkci řádného hospodáře a pečovat o majetek, který tvoří podstatu svěřenského fondu.

Jaká je podstata svěřenského fondu?

Abychom si dokázali na tuto otázku odpovědět a otevřeli se nám široké možnosti jeho využití v praktickém životě, musíme si udělat výlet do historie a za hranice naší země. Tedy tam, kde s institutem svěřenského fondu mají zkušenosti už z dob římské kolonizace, a to je Velká Británie.  I když se u nás jedná o staronový institut, který byl ČR využíván do roku 1924, kdy s ohledem na demokratické uspořádání státu nebylo vhodné využívat zákony vzniklé za monarchie, tak po jeho znovuobjevení má svěřenský fond za sebou pouhé dva roky života. Proto, kde jinde hledat odpovědi než tam, kde svěřenské fondy s úspěchem využívají už od 12. století.

Je pravdou, že svěřenský fond v ČR je zformován pro potřeby našeho kontinentálního právního systému a od tzv. Trustu, který využívají ve Velké Británii, se některými parametry liší. Ale inspirace i jeho prameny pocházejí právě z anglosaského právního systému a jeho podstata, přínosy a využití jsou totožné i pro českého občana.

Historikové tvrdí, že základní znaky trustu můžeme nalézt už v dobách římské kolonizace Anglie. Jednalo se zejména o případy, kdy umírající ve snaze obejít daňové a vojenské povinnosti, které byly s držbou půdy spojeny, využije tzv. trustu k převodu tohoto majetku na své děti. Tento transfer majetku se ve většině případů uskutečnil prostřednictvím přítele umírajícího, kterého bychom z dnešního pohledu mohli nazývat svěřenským správcem. Ten spolu s pověřením k majetku obdržel i instrukce, kdy a za jakých podmínek má majetek na zletilé děti převést.

Pokud pomineme snahu o obejití tehdejších zákonů a zaměříme se na podstatu motivace umírajícího ve vztahu k dětem, tak umírající se snažil zajistit, aby o jeho milované bylo i po jeho skonu postaráno, a to dle podmínek, které si ale sám stanovil. Už zde je snaha o ovládnutí a kontrolu transferu majetku na soukromoprávní úrovni bez vměšování státu, ale způsobem, který stát strpěl.

 A jaká je tedy podstata svěřenského fondu dnes?

Zůstala stejná jako v době jeho vzniku a to i přesto, že už od 15. století dochází k neustálé snaze většiny jurisdikcí zajistit si z využívání tohoto institutu svými občany profit pro státní rozpočet.  Dosahují toho úpravou daňového režimu, s čímž začal už král Jindřich VIII. nebo k úpravě právní formulace trustu dle politiky daného státu.

Ani díky těmto snahám ale svěřenské fondy neztratily nic na své popularitě, protože ve své podstatě umožňují svým zakladatelům něco, co jim jiný institut nenabídne – naplnění jejich rozličné vůle dle jimi stanovených podmínek, a to bez snahy ovlivňování nebo zásahu státu. Hlavní užitek můžeme nalézt zejména v případech, kdy vhodné řešení zákon sám o sobě nemůže nabídnout nebo zákonem dané předepsané řešení není vhodné pro zamýšlený účel zakladatele. To mohou být i situace, na které zákon nepamatoval nebo jednoduše už zakladatel není na živu, aby se mohl vyslovit. I v takové situaci může prostřednictvím svěřenského fondu naplňovat svou vůli, kterou formuloval za svého života.

Z výše uvedených důvodů je svěřenský fond využíván napříč sociálními vrstvami po celém světě a jejich účel je limitován pouze kreativitou nebo zvoleným použitím svých zakladatelů. Za stovky let si svěřenský fond našel uplatnění v osobní, rodinné i korporátní sféře.

Proč bych měl uvažovat o založení svěřenského fondu?

Uveďme si hlavní benefity, proč jsou svěřenské fondy ve světě tak populární a proč byste při řešení rozličných životních situací o nich měli uvažovat možná i Vy.

Ochrana majetku

Svěřenský fond poskytuje svému zakladateli velmi robustní a dlouhodobou právní ochranu majetku, který vyčlenil do fondu. Tento účelově osamostatněný majetek se dle českého právního řádu stává majetkem bez právní subjektivity, tzv. „bez vlastníka“. Díky tomu je i mezigeneračně chráněn před věřiteli a nežádoucími vlivy třetích stran.

Ochrana zájmů

Žijeme v době plné protichůdných zájmů a Vaše osobní rozhodnutí může vyvolat negativní reakce okolí nebo úsilí o zvrácení Vaší vůle. Svěřenský fond je velmi efektní řešení pro uskutečnění Vaší rozličné vůle, která je zanesena do statutu fondu a jeho správce je povinen tento statut bezezbytku naplňovat ve prospěch obmyšlených osob.

Diskrétnost vlastnictví

76% zakladatelů uvedlo jako hlavní důvod založení svěřenského fondu snahu o zachování majetku a ponechání dědictví s cílem nenarušit transferem majetku vztahy uvnitř rodiny i mimo ni. Obavy z nedostatečné zralosti, veřejných pomluv a negativního vlivu bohatství na pracovní morálku dětí lze řešit vhodně nastaveným statutem fondu. Ten zajistí dostatečnou péči o ty, na kterých Vám záleží.

Dosažení cílů

K naplnění osobních nebo firemních cílů Vám v některých případech může bránit nedostatečná kvalifikace, schopnosti nebo jen prostý čas z důvodu pokročilého věku. Svěřenský fond s vhodně sestaveným statutem a profesionálním správcem Vám zajistí, že i přes všechny zmíněné aspekty budou Vaše cíle bezezbytku naplněny.

Omezení rizika

V případě využití služeb profesionálního správce svěřenského fondu můžete snadno odbourat závislost na vlastním čase i schopnostech. Případné obavy a rizika spojené s obhospodařováním majetku fondu můžete minimalizovat pověřením několika správců a vytvořením systému vzájemné odpovědnosti, nebo využít kvalifikovaného dohledu nad jejich činností. To zajistí Vašemu majetku dlouhodobý růst a nejvyšší péči.

Přenos osobní odpovědnosti

Dle platné české legislativy je osoba, která přijala pověření k plné správě cizího majetku zodpovědná za špatné rozhodnutí, v jehož důsledku poklesne hodnota majetku. Pokud se tedy rozhodnete vykonávat tuto funkci, a to i s patřičnou kvalifikací, můžete sebe vystavovat riziku postihu. Přenos odpovědnosti lze řešit založením svěřenského fondu a využitím služeb profesionálního správce, který zajistí svěřenskému fondu nejvyšší odbornou péči. Odpovědnost za pozitivní vývoj jeho majetkové podstaty i řízení fondu je díky tomu přenesena z osoby zakladatele na určeného správce.

Přečtěte si více o svěřenských fondech kliknutím ZDE